Tři Sekery
Ještě v 15.století se rozprostíral v místě dnešních Tří Seker hluboký prales, kterým běželo jen pár úzkých stezek, které vycházely z pralesa až u Úšovic. Celé území střežili Chodové a jejich služba byla řízena z hradu Tachov. První písemná zpráva v Tachovském archivu je z roku 1529 a uvádí nové sídlo v Tachovském lese jako "Drey Hockhenn". Byl to tachovský majetek. Roku 1538 se tu uvádí těžba těžila měděné rudy a pro toto místo byly uděleny tachovskému pánu Kašparu Pluhovi první hornické svobody... Po zániku hornictví (1846), hledali lidé nové zdroje obživy. Jelikož polní zemědělství v důsledku mnoha dešťů, sněhů a mrazů sotva stačilo k obživě obyvatel, hledala se jiná obživa - práce v lese, domácí průmysl. Vznikala různá řemesla (tkalci, soukeníci, dva barvíři, punčocháři aj.) Vznikly i dvě malé cihelničky a později řada lidí docházela za prací o sezóně do Mariánských Lázní či prodávat houby a lesní plodiny, pracně sbírané v lesích. Minimuzeum draní peří
Broumov
První písemný doklad o Broumově pochází z r. 1523, kdy byl jeho držitelem Ernest Stockauer. Broumov nejdříve patřil pod správu tachovského hradu a od 17.století se stal součástí chodovoplánského statku, jehož území se táhlo až k Chodovské Huti. Západní část Broumova byla před r.1945 samostatnou osadou Nový Heimhausen. Majitelé statku, Heimhausenové, vystavěli v obci dva zámečky. Patrně starší je Jánský zámeček - Johanneshof, obklopený zpustlým parčíkem ve východní části vsi. Stojí na východním okraji vsi pod silnicí. Druhý zámeček Svatého Víta se nachází uprostřed Broumova, pod silnicí, nad údolím Hamerského potoka. Nejedná se v pravém slova smyslu o šlechtické sídlo, ale o správní objekt vrchnostenské železárny a zdejšího těžebního úřadu. Pod zámkem stojí socha svatého Víta z roku 1749, který je patronem měditepců. V 18. a 19.století byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda. První zmínky o těžbě pochází z r.1749. Později zde vznikla huť, pak válcovna plechu a roku 1841 drátovna. Huť zásobovala svými výrobky nejen Prahu a Plzeň, ale i Polsko a německý trh.
Dyleň
Dyleň (německy Tillenberg) je hora v Českém lese a v okresu Cheb. Její vrchol leží v nadmořské výšce 940 metrů. Podle místní tradice Dyleň roku 1805 prohlásil Napoleon Bonaparte za zeměpisný střed Evropy. Vrchol, ležící mezi hranicí se SRN a železnou oponou, jejíž linie je dodnes patrná asi kilometr směrem do vnitrozemí, měl strategický význam v době studené války. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrazný vrch s dalekým rozhledem do Bavorska, byla na něm postavena obytná budova pro vojenskou posádku, pozorovací věž a odposlouchávací věž.
- Mariánské Lázně a okolí
- Cyklotrasy - Mariánske Lázne
- Značenie trás
Vysoká
Vznikla možná již ve 13. století a z té doby pochází i katolický kostel Narození sv. Jana Křtitele. V roce 1598 došlo za reformace ke zrušení katolické víry a v roce 1617 zde byl dosazen na deset let luteránský farář. V roce 1800 byla pod kostelem postavena fara a roku 1946 proběhla v kostele poslední bohoslužba.
|
|