Mesto Pezinok

Cebiv
Obec doložena r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera, později vladycký dvůr.
Goticko-renes. tvrz po požáru r. 1657 postupně přestavěna na barokní zámek na půdorysu písmene H se dvěma portály a mansardovou střechou, od r. 1995 v důsledku vleklých restitučních sporů prázdný a zchátralý.
Hodnotné barokní sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Stříbro
Kronikář Václav Hájek z Libočan († 1553) ve své Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Město založil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla a brzkému povýšení na město, ke kterému došlo již v roce 1263. Roku 1253 je ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Roku 1421 se Jan Žižka pokoušel bez úspěchu město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Kladruby
...(někdy nazývané Kladruby u Stříbra), Benediktinský kladrubský klášter byl založen v roce 1115 Vladislavem I. Tento český vladař je přímo v klášteře i pochován a je tak jedním z malá českých knížat pohřbených mimo Prahu. Výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí přispěly k výraznému rozkvětu Kladrub. Václav I. tak povýšil kolem roku 1233 Kladruby na město a Kladruby získaly městská privilegia (především právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. V roku 1500 byla v Kladrubech latinská škola...

Černošín
Černošín vznikl jako poddanská obec ve 12. století. jeho vznik a vývoj ovlivnila poloha při obchodní cestě, spojující západní oblasti se středem Čech. Poprvé se snad připomíná ve jménu Bernarta z Černošína na archivním dokladu z roku 1155, který se nedochoval. Historicky doložen je Oldřich z Černošína v roce 1290 . Jméno obce je pravděpodobně odvozeno z vlastního jména vladyky Černoše. Vesnice měla již roku 1384 doložen kostel, který se stal roku 1445 farním. Patřila nejprve k hradu Volfštejnu , později k hradu Třebel a posléze ve 14. století k panství Trpísty. Od 14. do 17 století patřila rodu pánů ze Švamberka... Obec povýšil na město císař František Josef I. roku 1873.

Svojšín
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1177.

Bor
Město vzniklo na důležité křižovatce cest u pevného vodního hradu, který je připomínán již v roce 1263. Svůj název získalo podle borového lesa nebo vřesoviště. Po jeho vyplenění v roce 1318 bylo obehnáno hradbami, které byly zbořeny až v 19. století. Zbytky hradebních zdí jsou zachovány v severní části města u tzv. Josefské branky, kde jsou k nim přistavěny domky a ve východní části za bývalým špitálem. Na skolnku třicetileté války v roce 1647 bylo město vypáleno,... Dominantou Boru je stará válcovitá věž raně gotického vodního hradu, jenž byl v 19. století přestavěn na novogotický zámek. Z historických památek zaslouží pozornost stavba poutního kostela sv. Mikuláše s nástěnnými malbami z 18. století. Černá madona v loretánské kapli nedaleko zámku dala před více než třemi sty lety vzniknout slavným poutím, jejichž tradice byla na začátku devadesátých let minulého století obnovena.