Mesto Pezinok

NAKLADANIE BICYKLOV - 12. 6. 2015 o 18.00 h. na parkovisku pri križovatke 1. mája a Bernolákovej .
ODCHOD v sobotu 13. 6. 2015 o 7.30 h z parkoviska pri križovatke 1. mája a Bernolákovej.
 

1. CENA ZÁJAZDU
   Cena zájazdu je 220 €. Účastnícky poplatok 100 € za zaradenie do zoznamu treba uhradiť do 15. 03. 2015.
   Druhú časť ceny zájazdu treba uhradiť do 15. 05. 2015 . Údaje potrebné pre platbu:

   Číslo účtu:	5068059706/0900
   Účel platby:	priezvisko a meno

   
   Po uhradení poplatku je potrebné o tom napísať e-mail Zlatkovi Blaževičovi: blazz@centrum.sk .
   V cene je zahrnutých 8 nocľahov s raňajkami, doprava autobusom s prívesom na bicykle a cykloservis.

   Každý učastník jazdí na vlastnú zodpovednosť !!!
   
   
   MAPKY:

   • 1. deň - Trojmezi (64 km)
   • 2. deň - Fridrich 1 (70/114 km)
   • 3. deň - Fridrich 2 (68/113 km)
   • 4. deň - Fridrich 3 (65 km)
   • 5. deň - Fridrich - Nový Jičín (74 km)
   • 6. deň - Nový Jičín 1 (77 km)
   • 7. deň - Nový Jičín 2 (48/77/100 km)
   • 8. deň - Nový Jičín 3 (59/68 km)

• ZOZNAM ÚČASTNÍKOV (k 15. 4. 2015)

  1. Peter ČAJKOVIČ
  2. Miroslava MICHŇOVÁ 
  3. Miroslav DEMOVIČ   
  4. Ivan PESCHL  
  5. Miriam LAMPEROVÁ 
  6. Milan REMEŇ  
  7. Marian HEJDUŠEK   
  8. Silvia LOVÁSIKOVÁ
  9. Tomaš HRUZ
  10. Alexander PRAVDA
  11. Jana GAVORNIKOVÁ
  12. Martina VITÁLOŠOVÁ
  13. Zuzana LIPÁROVÁ
  14. Danka KRAĽOVA
  15. Ľubica KALIVODÁ
  16. Jarmila POLAKOVÁ
  17. Peter KOVAČOVSKY
  18. Ľubica Jandová
  19. Peter FEDER
  20. Vladimir Hulka
  21. Katarína HULKOVÁ
  22. Milan LUPA
  23. Eva LUPOVÁ
  24. Danka ŠMAHOVSKÁ
  25. Peter ŠMAHOVSKY
  26. Jožo ČEKAĹ
  27. Magdalena ČEKALOVÁ
  28. Vlado KOLEŇAK
  29. Jan JURČIK
  30. Anna SETNICKÁ
  31. Anna SÝKOROVÁ
  32. Zlatko BLAŽEVIČ
  33. Roman HUPKA
  34. Maya Karovič
  35. Peter Karovič
       
• SPONZOR: Medovník, firba BEATA - Ing. Jozef Hrbatý, Modra
  
   

1. CENA ZÁJAZDU
   Cena zájazdu je 215 €. Účastnícky poplatok 100 € za zaradenie do zoznamu treba uhradiť do 15. 04. 2015.
   Druhú časť ceny zájazdu treba uhradiť do 15. 08. 2015 . Údaje potrebné pre platbu:

   Číslo účtu:	5068059706/0900
   Účel platby:	priezvisko a meno

   
   Po uhradení poplatku je potrebné o tom napísať e-mail Zlatkovi Blaževičovi: blazz@centrum.sk .
   V cene je zahrnutých 7 nocľahov s raňajkami, doprava autobusom s prívesom na bicykle a cykloservis.

   Každý učastník jazdí na vlastnú zodpovednosť !!!

HRČAVA

V Hrčavě, kolem níž kdysi vedla ostře střežená hranice, si už můžete dávná dramata jen představovat. Pašeráci v schengenských časech vyhynuli, magická atmosféra v mlze zahalených dřevěnic ale zůstala.  "Status nejvýchodnější obce republiky je trochu sporný. Nejvýchodnější bod totiž leží v katastru obce Bukovec, my ale máme nejvýchodněji položené centrum," upřesňuje starosta Hrčavy Petr Staňo.

V obci Hrčava, je možné si prohlédnout rázovitý dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1936 s křtitelnicí - významnou řezbářskou prací místního řezbáře a rodáka hluchoněmého Ondřeje Zogaty. Jedná se o jeden z nejmladších dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku. Poměrně jednoduchá jednolodní stavba s malou věží a trojbokým kněžištěm, na který navazuje malá sakristie, je pokrytá eternitovou střechou. Dřevěná věž je zakončena štíhlým trojbokým plechovým jehlancem, který je osazen jednoduchým železným křížem s bání.


Regionalní muzej Bukovec
V budově místní školy s polským jazykem vyučovacím je instalovaná výstavka regionálních předmětů, které kdysi užívali místní obyvatelé. Muzeum Karola Piegzy - významné osobnosti jablunkovského regionu
 

Jablunkov
Jablunkov (poľ. Jabłonków) je mesto v Česku v okrese Frýdek-Místek v Moravskosliezskom kraji. Leží na sútoku riek Olše a Lomné. 

Muzeum Těšínska - Výstavní síň Jablunkov
Touto pobočkou Muzeum Těšínska navazuje na muzejní tradice, které v Jablunkově sahají do poloviny 19. století. Tehdy díky místnímu tkalci, básníku a sběrateli Adamu Sikorovi vzniklo rodinné muzeum, které existovalo až do roku 1938. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti v Jablunkově. V současné době můžete v prostorách pobočky zhlédnout stálou expozici s názvem "Z minulosti Jablunkova a okolí" a proměnné výstavy. Stálá expozice je rozdělena do několika celků, které seznamují s historií města, kulturními památkami a společnosti města, hospodářskými poměry oblasti. Dále jsou zde předměty z lidového prostředí - vybavení interiéru, řemeslnické nářadí a výrobky místních kovářů, tkalců, hrnčířů, tesařů a truhlářů. Za pozornost stojí ukázka jablunkovského a horalského kroje.
V obci Nýdku se nachází nejstarší dochovaná stavba: kostel sv. Mikuláše z roku 1576. Míra stavebních zásahů, především ve století devatenáctém, mu však vzala jeho původní podobu. V nedávné době prošel stavebními úpravami, které napravily předchozí necitlivý zásah do střešní krytiny. Rozsah stavby se v průběhu staletí nezměnil. Má obdélnou loď na podezdívce s odsazeným pravoúhlým presbyteriem. V interiéru zaujme kruchta nesená čtyřmi pilíři a poprsní, zdobenou plochými dřevěnými kuželkami a soubor 14 lavic.
 

Dřevěný kostel Povýšení sv. Kříže Bystrice
Na sever od Jablunkova v obci Bystřice nad Olší se nachází římskokatolický filiální kostel Povýšení sv. Kříže. Kostel pochází z roku 1587. Stavba byla postavena v romantickém slohu na místě původního dřevěného kostela. V 19. století se jeho technický stav přes všechny opravy zhoršoval a byl v roce 1893 uzavřen. A právě v tomto období byla provedena rekonstrukce kostelu. Obdélníková okna jsou zdůrazněna okrasnými vyřezanými lištami. Před hlavním vstupem je obdélná předsíňka s polovalbovou střechou. V interiéru je renesanční křídlový oltář z roku 1588.V této obci je také Evangelický kostel - Luteránský, který ovšem není dřevěný. Pochází z roku 1811, jeho věž byla postavena až v roce 1848. Do prostoru lodi je vestavěna dvoupatrová kruchta nesena toskánskými sloupy, propojená s bočními patrovými tribunami.
 

Třinec  
První historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice. Město má přibližně 37 841 obyvatel. Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků.
Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích...
Ve městě je možno navštívit muzeum Třineckých železáren a města Třince, malou uměleckou galerii, hvězdárnu,... V lokalitě "Pod Sosnou" v toku řeky Olše se nachází současné nejbohatší české naleziště stroncianitu. Spolu s ním je tu kalcit,...                                                            


Český Těšín  
Dějiny Českého Těšína se začaly psát v roce 1920. Velvyslanecká konference mocností Dohody rozhodla o rozdělení území Těšínského Slezska mezi dva nově vzniklé státy, Československo a Polsko, Olza se stala hraniční řekou. Od vzniku samostatného města Český Těšín začalo období budování chybějící městské infrastruktury, levobřežní část Olzy byla do té doby předměstím starobylého Těšína.  Dominantou náměstí ČSA je neorenesanční radnice z roku 1928. Pozoruhodný obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo města. V době svého vzniku se k mimořádným stavbám v ČSR zařadily funkcionalistické budovy České pošty (Nádrážní  1) nebo Gymnázia (Frýdecká 30). Ve městě nalezneme i památky odkazující k početné židovské populaci (např. bývalou ortodoxní synagogu na ulici Božkově 16).  Společný vstup České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru v r. 2007 umožnil zrušení hraničních přechodů. V rámci evropských projektů nyní vznikají ojedinělé areály a objekty naplňující myšlenku soužití obou národů.  


Cieszyn (PL)
Tešín (poľ. Cieszyn [čiešyn], po česky Těšín, nem. Teschen) je historické mesto v Poľsku v Sliezskom vojvodstve v okrese Powiat cieszyński, metropola Tešínskeho Sliezska.  Po prvej svetovej vojne bolo spolu s celým Tešínskom rozdelené medzi novovzniknuté štáty Česko-Slovensko a Poľsko, pričom obe krajiny si naň nárokovali. Česko-slovenská časť bola pomenovaná ako Český Těšín, hoci sa uvažovalo aj o názve "Československý Těšín", zatiaľ čo poľská historická časť si ponechala pôvodné meno v poľskom znení Cieszyn. 

Po niekoľkých veľkých požiarov a následné rekonštrukcie (posledná na konci 18. storočia), malebné staré mesto sa niekedy nazýva Malá Viedeň. Jediným pozostatkom starobylého hradu je hranolová veža, pochádzajúca z 14. storočia a románska kaplnka z 11.storočia.  Oblasť bola osídlená slovanskými národmi ešte od 7. storočia.   Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Podle legendy ho založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Ve skutečnosti však základem města bylo hradiště na Zámeckém vrchu, kde lze nalézt počátky osídlení v 6.–5. století př. n. l. a slovanské hradiště Podobora v dnešní Chotěbuzi, zvané také Starý Těšín... Hovorili mu Cieszyn, od slova cieszym się ("ja som šťastný")....
Po rozdělení Opolsko-ratibořského knížectví v roce 1282 a následném rozdělení Ratibořského knížectví v roce 1290 se Těšín stal hlavním městem Těšínsko-osvětimského knížectví, jehož prvním knížetem se stal Měšek, zakladatel rodové linie těšínských Piastovců. Jako hlavní město Těšín dále získával na významu a rozvíjel se. Největší rozvoj město zaznamenalo v období vlády knížete Přemysla I., který v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva vratislavského typu a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný kostel...
Ukončení období protireformace umožnilo vybudovat v Těšíně v letech 1709–1750 velký kostel evangelické církve augsburského vyznání, který je dnes největší luteránskou svatyní v Polsku. Pozice města se upevnila po slezských válkách v polovině 18. století, na konci kterých zůstal Těšín jako jedno z mála slezských měst součástí Rakouska. V letech 1768–1771 se stal Těšín hlavním centrem Barské konfederace...
 

Koňakov
...perla mezi Českotěšínskými vesnicemi. Název vesnice pravděpodobně pochází od jména Koniak. První zmínky pochází z roku 1461, kdy Jassik von Bytkov podstoupil Koňakov tešínskému knížeti. Jistě zajímavé je také to, že v roce 1850 byl Koňakov samostatnou obcí,... Jižně od posledních domů Havířova se krajina zvedá do kopců a výrazně se mění. Končí tu průmyslový uhelný region a začíná malebně zvlněná a venkovsky milá Pobeskydská pahorkatina. Kolem roztroušených domů se na loukách pasou krávy nebo ovce, lidé pracují na záhumenkách nebo v zahradách kolem domů. Člověk by ani netušil, že v těsné blízkosti velkých průmyslových měst a hlavních dopravních tahů může existovat jako ostrý kontrast tato překrásná podhorská oblast...   

Byl právě čtvrtek 17. května 1906 a z nedalekého Těšína mířil do Koňakova evangelicky farář Jan Pindor, aby na poslední cestě doprovodil rolníka Michala Farneho. Strojili se do černého smutečního oblečeni a netušili, že se tu již brzy jejich smutek a žal zmnohonásobí....

Larischuv letohradek

Dům stojí v osadě Kostelec blízko od katolického kostela sv. Vavřince. Byl postaven v letech 1801 až 1804. Jeho jádro tvoří centrální jednoposchoďová válcovitá stavba zakrytá plochou nízkou helmou. Na ni navazují dvě krátká křídla vždy o jedné místnosti a vzadu pak schodiště do věže. Původně v něm bydlel zahradník velkého ovocného sadu hraběte Larische. V roce 1847, kdy zemi sužoval hladomor, se sad ohradil zdí z lomeného kamene. Říkalo se jí hladová zeď. Dal ji postavit hrabě Larisch, aby pomohl lidem vydělat si nějaké peníze.


Vodní nádrž Těrlicko
Vodní nádrž Těrlicko leží na řece Stonávce v malebné Těšínské pahorkatině. Okolí Těrlické vodní nádrže je obklopeno členitou krajinou a poskytuje turisticky trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. Kolem přehrady vede hlavní trasa cykloturistického okruhu Euroregionu Těšínské Slezsko.


Albrechtice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447, kdy tam již stál farní kostel. Jméno dostala nejpravděpodobněji po Albrechtovi, podkomořím Těšínského knížectví o němž je zmínka z roku 1322. Roku 1693 prodal František Vilém Larisch ze Lhoty Albrechtice Jindřichu Ferdinandu Larischovi a od té doby se staly součásti karvinského panství. Obec přináležela správně až do roku 1952 do okresu Fryštát, pak do roku 1960 do okresu Český Těšín a od té doby je součásti okresu Karviná.

Pamětihodnosti:
Kostel svatého Petra a Pavla, dřevěný, z r. 1766
Kostel svatého Petra a Pavla, zděný, vystavěn v letech 1935 – 1938
Evangelický kostel, vystavěn v letech 1946-1948, později rozšířen o přístavby
Dělnický dům, vystavěn roku 1908
Boží muka z 19. Století


Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary
Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi. Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,8 m.  Vlivem poklesů silně naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih, zůstal stát a dnes představuje ojedinělou atraktivitu regionu.
                     

Karviná
První zmínky pocházejí již z roku 1268 a zmiňují dnešní městské části jako: Fryenstat - Fryštát, dnešní historické i kulturní centrum s náměstím T.G. Masaryka, empírovým zámkem, kostelem Povýšení sv. Kříže a rozlehlým parkem Boženy Němcové.  

Město s více než 58 tisíci obyvateli leží 18 km východně od Ostravy na severním okraji předhůří Beskyd v údolí řeky Olše. Část severní hranice Karviné tvoří současně hranici s Polskem.
Město má bohatou historii předurčenou jeho strategicky výhodnou polohou na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z něho učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum oblasti. Dokladem této historie je především empírový zámek Fryštát, jediný ze tří zámeckých objektů, který se na území města dochoval až do dnešní doby. Velký rozmach města nastal především po nálezu černého uhlí ve 2. pol. 18. století.
Dlouhá desetiletí patřila Karviná s okolím mezi oblasti s vysokým soustředěním těžby uhlí a navazujícího průmyslu.
Lázně Darkov jsou ve světě proslulé léčbou pohybového a nervového ústrojí.

Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu ve zdejším regionu a představuje opravdový unikát v regionu.
 

Smilovice 
...  jsou součástí Těšínského Slezska a to bylo obydleno již od pradávna. Důkazy o tom byly nalezeny v četných vykopávkách z doby kamenné.  Tato obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko   
 

Komorní Lhotka 
V 15. století, v době založení, nesla název Bučkova Lhota, v roce 1506 pak Lhota, v 16. století Valašská Lhota a Střižná Lhota. V roce1621 a 1646 je uváděna jako Ves Elgotka, v roce 1808 jako Litka, v roce 1885 znovu Lhotka a pak od roku 1894 se objevuje její současný název Komorní Lhotka.Ve 20. století po rozdělení Těšínska pak Ligotka Kameralna, německy Cameral Elgot. Občas se ve starých gruntovních knihách objevují názvy Střední či Prostřední Lhota, Ligotka Gnojnicka, Lhotka nad Hnojníkem a Líhotka.  Základem života v obci bylo zemědělství. To spočívalo v pěstování lnu a navazujícím tkalcovství a především v pasteveckém chovu ovcí. Těžké přírodní podmínky a feudální útlak vedly k odpírání poddanských povinností, k útěkům z hospodářství (gruntu) či zbojnictví (Ondráš a Juráš).  Restaurace Koliba, č.p. 315, 739 54 Komorní Lhotka - Bylinné lázničky.
 

Dobrá  
Historie obce je velmi bohatá. V písemných pramenech je uváděna poprvé v roce 1305. Počínaje rokem 1417 je se jménem obce spojen rod Vlčků „ z Dobré Zemice“. Z toho se dá vyvodit, že Vlček z Dobré Zemice byl na počátku 15. století držitelem vsi a že v ní též sídlil. Tento rod zemanů pocházel z Horního Slezska...

Žermanická přehrada
... je údolná nádrž na rieke Lučina. V dôsledku stavby priehrady boli zatopené dediny Horní a Dolní Soběšovice. 

Frýdek-Místek
Mesto vzniklo 1. januára 1943 spojením sliezskeho mesta Frýdek a moravského miesta Místek. Rieka Ostravice tu tvorí historickú hranicu Moravy a Sliezska a prirodzenú hranicu medzi Frýdkom a Místkom.                                                                                             Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.
                  
Zaujímavosti: dřevěné kostelíky a památky- Kaple svatého Cyrila a Metoděje Radhošť, Kostel Všech svatých Sedliště, Kostel svatého Prokopa a svaté Barbory Kunčice pod Ondřejníkem, Kostel sv. Petra a sv. Pavla Albrechtice u Českého Těšína, Kostel svatého Bedřicha  Bílá, Kostel svatého Michaela Archanděla Řepiště, Kostel Panny Marie, pomocnice křesťanů Gruň, Kaple svatého Cyrila a Metoděje Hlavatá, Kaple svatého Kříže v lese Hájku Frýdek, Kaple svatého Cyrila a Metoděje u pramene Cyrilky Čeladná, Filiální kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé Prašivá..Svatojanska vež Frýdek, Poutni chram navštiveni Panny Marie ve Frýdeku,
Muzea a galerie: Svätojanska vež Frýdek-Místek, Kožane mesto Metylovice, Galerie Pod zamkem FM, Areál Fojtství a obecna škola Kozlovice, Kozlovicky skanzen Na Mlýne Kozlovice, Památnik Raškovic Raškovice, Muzeum Lašska jizba- Skanzen litinových križu Sedlište, Galerie Hukvaldy a zamek Hukvaldy, Galerie umeleckeho smaltu a litiny a Pamatnik Ferdiša Duši Frýdlant nad Ostravici, Včelarsky naučni areal Chlebovice, Muzeum Beskyd FM. Hrad Štamberska trúba Štamberk
Technicke památky:
Exkurze v pivovárku Morava FM, Exkurze u Marlenke FM, Exkurze Hyundai Nižni Lhoty, Telekomunikačni vež na Lyse hore, Pivovar Radegast Nošovice, Technicke muzeum tatra Koprivnice.

Guty
Drevený kostol Božieho tela bol postavený v 16. storočí a je jedným z najstarších kostolov Podbeskydska.
Až do roku 1654 bol miestom konania protestantských bohoslužieb, potom bol uzatvorený a pripadol katolíckej cirkvi.
 

Komorní Lhotka
Vybudováním finské sauny navázala Komorní Lhotka na svou lázeňskou tradici z předcházejících století. Roku 1880 založil burmistr Adam Walach  vodoléčebné a klimatické lázně na úpatí hory Goduly. Bylo to po vzoru Priessnitzovy metody léčení.
 

Pražmo
Jako jediná z okolních obcí byla založena zakládací listinou v roce 1777 tehdejším majitelem frýdeckého panství hrabětem Janem Nepomukem Pražmou.  Leží v krásném prostředí beskydských hor v údolí řeky Morávky. Krása zdejšího okolí a zájem o život beskydských horalů přivedly do těchto míst i slezského básníka Petra Bezruče. Pražmo zmiňuje hned v několika básních
 

Hukvaldy
Obec má původ v obci Sklenov s první písemnou zmínkou z roku 1294 a v obci Rychaltice s první písemnou zmínkou z roku 1394. Dnešní obec Hukvaldy se skládá ze čtyř místních částí: Hukvaldy, Horní Sklenov, Dolní Sklenov a Rychaltice.

Je to poslední obec čistě lašská na rozhraní valašsko-lašském, jíž vévodí jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě, který byl založen v první polovině 13. století, tedy za panování krále Přemysla Otakara I. (1197 - 1230). Je to obec, kterou proslavil hudební skladatel Leoš Janáček (1854 - 1928).

Expozice exotických motýlů a brouků z farem celého světa s odborným výkladem v délce cca 40 min. Vhodné zvlášť pro školní mládež.

Kopřivnice
První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Vrch Kotouč u Štramberka je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. V katastru Kopřivnice v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n.l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka.
Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku hrad Šostýn. V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice.
Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5.října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Vítkova a vydrancovali ji.[3] V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání. V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice.
Pamětihodnosti :
zřícenina hradu Šostýn,  Raškova vyhlídka, Technické muzeum Tatra,  rozhledna Bílá hora,  Lašské muzeum,  muzeum Fojtství,  kostel sv. Bartoloměje,  keltské sídliště Šutyrova studánka,  Motorový vůz 290.0 „Slovenská strela" (národní kulturní památka ČR),  Obnovený pomník T. G. Masaryka
 

Valašské Meziříčí
Pôvodne šlo o dve mestá: Krásno nad Bečvou na pravom brehu a Meziříčí na ľavom brehu Rožnovskej Bečvy. Prvá zmienka o Meziříčí pochádza z roku 1297, ako mesto je známe od roku 1377. Pôvodne bol názov mesta len Meziříčí, prívlastok Valašské dostalo mesto v 18. storočí, ojedinele sa objavuje v roku 1718, do tej doby bolo nazývané Meziříčí nad Bečvou alebo Meziříčí pod Rožnovem. V druhej polovici 16. storočia boli okolo mesta postavené kamenné hradby. Počas tridsaťročnej vojny bolo mesta niekoľkokrát zničené oboma vojskami tak, že niektoré domy na predmestí, ale aj vo vnútri hradieb už neboli nikdy obnovené. Hradby boli odstránené v polovici 19. storočia. Od roku 1850 bolo mesto sídlom okresného hajtmanstva. Krásno bolo povýšené na mestečko v roku 1491. Mesta boli zlúčené v roku 1924, keď sa s počtom obyvateľov 8000 stalo mesto najväčším na Valašsku. Historické jadro samotného Valašského Meziříčia bolo vyhlásené mestskou pamiatkovou zónou.

Po roku 1945 sa stalo Valašské Meziříčí jedným z centier chemického a sklárskeho priemyslu. V európskom kontexte je významnou manufaktúrou na výrobu gobelínov.

PAMÁTKY A ATRAKTIVITY

Barokna sypka, Vezeňska kaple, Zámek Žerotínu, Zámek Kinských, Moravská gobelinová manufaktura,  Hvezdárňa,   Aquapark Valašské Meziřící....

Rožnov pod Radhoštěm
Kdysi dřevěné městečko, milé a rázovité, voňavé dřevem letitých jedlí, ze kterých bylo postaveno, se rozkládá po obou březích řeky Bečvy. Ještě počátkem dvacátého století zde byly v malebném údolí na úpatí památné hory Radhošť světově proslulé klimatické lázně. V posledních desetiletích se Rožnov pod Radhoštěm proměnil v moderní turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum. 
 

Nový Jičín
O názvu města existuje několik pověstí. Podle jedné z pověstí bylo město pojmenováno podle udatné dcery majitele starojického hradu Jitky, která se kvůli záchraně malého chlapce pustila do boje s medvědem...
Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala.

Předchůdcem města byla osada pod hradem Starý Jičín. Výhodná geografická poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na jeho rozvoj....

Pamětihodnosti
Čtvercové Masarykovo náměstí s podloubím, řadou historických domů a Mariánským sloupem z roku 1710 uprostřed...
Měšťanský dům Stará pošta..
Zbytky hradeb ze 16. století s nárožní Farskou baštou z roku 1613 ve východním cípu hradeb.
Renesanční Žerotínský zámek...
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní trojlodní s bočními oratořemi, vystavěné na starších základech v letech 1729-1734...
Kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem 1500 je jednolodní obdélná stavba s pětibokým závěrem a věží v ose západního průčelí

Frenštaát pod Radhoštem)Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316.
První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382.
Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především  tkalcovství.
Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců.
Samotné město i s okolím nabízí spoustu možností pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paragliding.

Pustevny a Radhošť
Pustevny - Při výstupu na toto horské sídlo nás upoutá hlavně řada historických staveb z dílny slovenského architekta Dušana Jurkoviče z roku 1898.
Radhošť - Posvátná, 1129 metrů vysoká hora, kde měl od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé...


Kunin
Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Pro hrabata z Harrachu jej v letech 1726 - 1734 vybudoval věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Největšího rozkvětu se zámek dočkal na přelomu 18. a 19. století za osvícené majitelky Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozené z Harrach-Hohenemsu, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa a velký český historik František Palacký.

Studénka
 

Fulnek
Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. Nejdříve patřilo více vlastníkům, mezi nimi kupříkladu Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína...
Zámek na kopci nad městem na místě původního gotického hradu sestává z horní a dolní části. Horní část je renesanční z druhé poloviny 16. století, nejvyšší patro a věž pocházejí až z roku 1633. Po požáru roku 1801 bylo obnoveno jen severní křídlo. Dolní zámek je barokní, z konce 17. století.

Odry
Město Odry (něm. Odrau) které leží po obou stranách moravsko-slezské hranice.
Historické jádro je městskou památkovou zónou. Tu tvoří renesanční měšťanské domy, umístěné na náměstí, socha Nanebevzetí Panny Marie, neoklasicistní kašna na náměstí vytvořená roku 1897, části opevňovacích zdí a polokruhová bašta, kostel svatého Bartoloměje, fara, socha svatého Floriána z roku 1751, u kostela na jeho pravé straně pískovcový kříž a na levé straně sloup svaté trojice.
První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234. Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek...